Chléb se sodou recept

Apetit Recepty

Suroviny na recept

5 g cukr
25 g olej
10 g sůl
100 ml ocet
1 lžíce kmín
340 ml voda
400 g hladká mouka
10 ml jedlá soda
200 g žitná mouka

Postup přípravy receptu

  1. Chléb se dá upéct i bez kvasnic, např. se sodou. Otázka je, proč to dělat.

  2. Můj hlavní důvod je, že se tak netrápí kvasnice v troubě. Občas kvasnice sice použiji, ale proč to neomezit, když to jde? Trochu ten argument kulhá, protože používám kvasný ocet, ale zatím si namlouvám, že to je bez kvasnic trošku lepší. Další výhoda je, že to jde rychleji. Má to i nevýhody.

  3. Chléb je trošku méně nakynutý a chuťově je to přece jen maličko znát.

  4. Řekněme, že to stojí za pokus.

  5. Čím tak kypřit těsto, když ne kvasnicemi? Jako první mě pochopitelně napadl prášek do pečiva. Jenže mi jeden nestačil, musel bych dávat dva. To už bylo chuťově znát a také to vyšlo trochu draho. Hledal jsem tedy na internetu a našel docela dost článků o jedlé sodě. Tak jsem zkusil tu. Našel jsem i jiné recepty na chléb se sodou, ale já jsem si upravil ten můj úplně původně okoukaný z návodu k domácí pekárně od Ety. Je to už pěkně vysvětleno jinde a docela známé, tak to nemá cenu moc opakovat, že se k sodě ještě dává nějaká kyselina (víno, citron, ocet), aby pěkně zreagovala. Na Wikipedii jsem našel, co se stane, když se tam ta kyselina nedá. Jedlá soda (hydrogenuhličitan sodný) se teplem mění na sodu (uhličitan sodný) za vzniku oxidu uhličitého.

  6. Oxid uhličitý sice chleba nakypří, ale vzniklá soda (nejspíš) celý chléb chuťově úplně zkazí (doporučuju vyzkoušet). V kyselém prostředí probíhá reakce jinak (našel jsem opět na Wikipedii) a soda nevzniká (nebo jen málo). Poučení pro nás: Když se dá kyseliny (např. octa) málo, je chléb cítit sodou, když se dá octa moc, je chléb cítit octem. Chce to trošku poladit. Jakou kyselinu použít?

  7. Asi by bylo docela fajn víno, ale to jsem nezkoušel. Chuťově je moc dobrý citron. Já ale používám ocet. Vyjde levněji než citron, nemusí se tak často kupovat a v tabulkách jsem našel, že kyselina octová je slabší než citronová, což mi přijde šikovnější pro dávkování.

  8. Nyní už k postupu. Do mísy dáme sůl, cukr a kmín. Ten cukr tam možná není třeba, to je takový relikt, původně tam byl kvůli kvasnicím. Zalijeme octem a vodou a dobře rozmícháme. Přidáme olej a rozmícháme. Původně jsem dával místo oleje máslo, ale olej mi přijde ekologičtější. Přidáme pšeničnou mouku a rozmícháme. Klidně se tam dá nasypat najednou, rozmíchá se to docela dobře.

  9. Žitnou mouku si rozdělíme na dvě poloviny a do jedné poloviny rozmícháme jedlou sodu. Nasypeme trošku mouky bez sody a rozmícháme, aby nebylo těsto ani moc řídké, ani moc husté. Chce to trefit tak, aby nám v dalším kroku uteklo co nejméně bublinek. Pak tam najednou nasypeme tu polovinu mouky se sodou a rozmícháme. Ono to trochu vypění, tak je dobré to trochu zasypávat zbylou mouku, aby ty bublinky neutíkaly. Za postupného přisypávání zbylé mouky vypracujeme těsto. Kolik té mouky? Aby těsto nelepilo a šlo vzít do ruky.

  10. Když je mouky moc, je chléb zbytečně suchý. Když je mouky málo, bochánek vyjde moc placatý. Na to by bylo právě dobré to máslo (stačí méně mouky, aby bochánek držel tvar), ale to já právě nepoužívám. Chce to zase trochu poladit.

  11. Vezmeme těsto do rukou a uplácáme kouli. Kouli položíme na pečící papír a na plech a dáme do studené trouby.

  12. Jak péct? To je můj vlastnohlavní vynález. Když se dává chléb do rozpálené trouby, rád praská. Hned po pár minutách pečení povrch okorá, ale uvnitř těsto pořád kyne. Chce to docílit, aby vršek bochánku vydržel co nejdéle vláčný.

  13. Třeba tím, že na něj nesálá to rozpálené železo. Takže troubu vůbec nepředehříváme. Dáme chléb do trouby. Zapneme troubu na spodní ohřev a termostat dáme na maximum (on stejně nejspíš nestihne vypnout). Pečeme asi 25 minut. Přepneme troubu na horní ohřev a pečeme dalších asi 25 minut.

  14. Vyndáme chléb z trouby. Tohle pečení v nepředehřáté troubě má s kvasnicemi úplně super výsledky, bez kvasnic je také fajn. I se tím ušetří čas.

  15. Chléb zamotáme do utěrky a položíme na složenou druhou utěrku. Necháme asi hodinu chladnout a pak strčíme (stále zabalený v utěrce) do igelitového pytlíku.

  16. Proč ta spodní složená utěrka? Z chleba uniká pára, tak je dobré ho dát na složenou utěrku, aby neležel ve vodě. Proč balit do utěrky a dávat do pytlíku?

  17. Aby chléb zůstal vlhčí. Jak tam není to máslo, tak je riziko, že by byl chléb suchý. A také je dobré udržet vlhkou i tu kůrku. Jak je ta kůrka z trouby vysušená, je z ní ještě trochu cítit soda. Když se takhle zvlhčí, má ta soda možnost ještě zreagovat s tím octem. Asi. Taky nevím, jestli se tam děje úplně přesně tohle, ale prostě ten chleba přestane být cítit po sodě a voní jako chleba. Když se to povede, tak na tom chlebu skoro ani není poznat, že v něm nejsou kvasnice.

  18. Chléb se sodou podáváme jako každý jiný chléb. Dobrou chuť.


Líbí se vám recept? Sdílejte tento skvělý recept!